Štěně doma: prvních 30 dní krok za krokem

Přivézt si domů štěně je jeden z nejhezčích dnů v životě chovatele, ale také začátek měsíce, který rozhodne o mnohém. Prvních 30 dní se štěnětem formuje jeho vztah k vám, k domácnosti, k cizím lidem i psům, a položí základy čistotnosti, samostatnosti a klidného soužití na dalších deset a více let. Nemusíte být profesionální trenér, stačí vědět, co v které fázi dělat, být důslední a trpěliví. Tento průvodce vás provede přípravou i jednotlivými týdny krok za krokem.

Než štěně dorazí: co připravit předem

Vybavení pořiďte dřív, než štěně přivezete, první dny na nákupy nebude čas ani energie. Základ tvoří pelíšek a ideálně i přepravka, která později poslouží jako bezpečný brloh, dvě misky, nejlépe těžší keramické nebo nerezové, obojek či kšíry s vodítkem, pár hraček na kousání, pamlsky pro psy vhodné pro štěňata a zásoba krmiva, kterým krmil chovatel. Právě krmivo je zásadní: zeptejte se chovatele na přesnou značku a recepturu a prvních čtrnáct dní ji neměňte. Stěhování je pro štěně dost velký stres i bez změny jídelníčku.

Projděte byt očima tvora, který vše zkoumá zuby. Schovejte kabely do lišt nebo za nábytek, odstraňte z dosahu boty, léky, úklidovou chemii a jedovaté rostliny, zabezpečte odpadkový koš. Domluvte se s rodinou na pravidlech: kam pes smí a kam ne, kdo krmí, kdo venčí a jaké povely budete používat. Když jeden člen rodiny štěně z gauče vyhání a druhý ho tam láká, učí se pes jediné: pravidla neplatí.

Den první: klid je víc než program

Cestu domů naplánujte dopoledne, ať má štěně celý den na první seznámení s novým prostředím. Po příjezdu ho nejdřív odneste na místo, kde chcete, aby se do budoucna vyprazdňovalo, počkejte, a když se vyčůrá, pochvalte ho. Teprve pak ho pusťte do bytu. Nechte ho tempo určovat samotné: ať očichá, co chce, a odpočine si, kdy chce. Odolejte pokušení zvát hned první den návštěvy. Štěně právě přišlo o matku, sourozence i známé pachy, a potřebuje klid, ne dav obdivovatelů.

První noc bývá nejtěžší. Osvědčený postup je jednoduchý: přepravku nebo pelíšek postavte k posteli, aby štěně slyšelo váš dech. Když zakňučí, uklidněte ho tichým hlasem nebo prsty skrz mřížku, ale nerozsvěcejte a nezačínejte hrát. Počítejte s jedním až dvěma nočními venčeními, měchýř osmitýdenního štěněte vydrží jen několik hodin. Za týden až dva se noci srovnají a pelíšek můžete postupně stěhovat na definitivní místo.

Týden první: režim, krmení a základy čistotnosti

Štěně miluje předvídatelnost. Nastavte pevný denní rytmus: budíček, venčení, krmení, hra, spánek, a držte ho i o víkendu. Krmení štěněte do čtyř měsíců věku rozdělte do čtyř porcí denně, krmte kvalitním štěněcím krmivem, ideálně prémiovými granulemi pro štěňata s jmenovitě uvedeným masem na prvním místě složení. Miska s vodou musí být dostupná pořád. Po každém jídle nastává klíčový moment nácviku čistotnosti: do deseti minut se štěnětem ven.

Čistotnost je hlavně o matematice příležitostí. Ven noste štěně po každém probuzení, po každém jídle, po každé divočejší hře a jinak zhruba každé dvě hodiny. Venku vyčkejte, a jakmile se vyprázdní, okamžitě, tedy do dvou vteřin, pochvalte a odměňte pamlskem. Nehody doma řešte jediným způsobem: beze slova ukliďte a místo ošetřete enzymatickým čističem, aby pach nelákal k opakování. Trestání a strkání čumáku do loužičky nefunguje, štěně se naučí jen to, že se před vámi nesmí vyprazdňovat, a začne se schovávat.

V prvním týdnu také začněte s nácvikem samoty, i když nikam nepotřebujete. Odcházejte na pár minut do jiné místnosti, vracejte se bez fanfár. Štěně, které se naučí, že odchod není drama a návrat jistota, zvládne později i delší samotu bez vytí a demolice bytu.

Krmení štěněte: kolik, čím a jak často

Krmení štěněte si zaslouží vlastní kapitolu, protože právě v prvních měsících se staví kostra, svaly a imunita na celý život. Vybírejte krmivo označené puppy nebo junior s vysokým podílem jmenovitě uvedeného masa, u štěňat velkých plemen sáhněte po receptuře přímo pro velká plemena, která hlídá správný poměr vápníku a fosforu a brzdí příliš rychlý růst. Denní dávku najdete v tabulce na obalu podle věku a očekávané dospělé hmotnosti, rozdělte ji do čtyř porcí a od čtvrtého měsíce postupně na tři.

Kondici kontrolujte rukama: žebra mají jít snadno nahmatat, ale nemají vystupovat. Baculaté štěně není zdravé štěně, nadbytečná váha zatěžuje rostoucí klouby přesně v období, kdy jsou nejzranitelnější. Pamlsky používejte drobné, měkké a určené štěňatům, při tréninku jich padne hodně, takže je odečítejte z denní dávky. A pozor na lidské jídlo: čokoláda, cibule nebo hroznové víno jsou pro štěně jedovaté i v malém množství.

Týden druhý: veterinář a první procházky do světa

Do několika dnů po převzetí objednejte štěně na vstupní prohlídku. Veterinář zkontroluje celkový stav, zuby, srdce a klouby, zkonzultuje odčervení a naplánuje dokončení očkování, které chovatel zpravidla zahájil. Vezměte s sebou očkovací průkaz a vzorek trusu na vyšetření parazitů. Na prohlídku navažte pozitivně: pamlsky v ordinaci, klidný hlas, žádné litování. Pes, který se veterináře nebojí, je výhra na celý život.

Druhý týden je čas začít s opatrným poznáváním světa. Dokud není dokončené očkování, vyhněte se místům s velkým pohybem neznámých psů, ale svět štěněti neupírejte: noste ho v náruči po ulici, k zastávce, před obchod. Ať slyší tramvaj, vidí kočárek, cyklistu, deštník. Socializační okno se zavírá zhruba mezi čtrnáctým a šestnáctým týdnem věku a co v něm štěně pozná jako běžnou součást života, z toho nebude mít v dospělosti strach.

Týden třetí: socializace naplno a první povely

Třetí týden přidejte kontrolované sociální zkušenosti. Domluvte setkání s klidným, očkovaným a prověřeným psem známých, pozvěte domů návštěvu včetně dětí a naučte je, jak se ke štěněti chovat: nehonit, nezvedat, nechat přijít samo. Každý nový zážitek zakončete pozitivně, pamlskem nebo hrou. Sledujte řeč těla: zvědavé štěně s uvolněným ocáskem může pokračovat, štěně stažené, s ocasem pod břichem, potřebuje větší odstup a pomalejší tempo, ne přemlouvání.

Zároveň začněte s krátkým tréninkem. Dvě až tři minutky několikrát denně bohatě stačí, delší lekce pozornost štěněte nezvládne. Přivolání na jméno, sedni, a hlavně výměna: štěně vám dobrovolně dá věc z tlamy výměnou za pamlsek. Tenhle jednoduchý obchod vám v budoucnu ušetří spoustu honiček s ukradenou ponožkou i rizikových situací. Všechen trénink veďte přes odměny, štěně, které pracuje pro pamlsek a pochvalu, se učí rychle a rádo.

Kousání, zoubky a hračky

Štěněcí zuby jsou ostré jako jehly a štěně jimi zkoumá svět, to je normální a nevyhnutelné. Vaším úkolem není kousání zakázat, ale přesměrovat. Jakmile se zoubky dotknou ruky, hra na pár vteřin skončí, beze slov a bez dramatu, a místo ruky nabídněte kousací hračku. Mějte jich po ruce několik druhů a střídejte je, aby neomrzely: gumové plnicí hračky, uzlová lana, přírodní žvýkací pamlsky pro štěňata.

Kolem třetího až čtvrtého měsíce začne výměna mléčného chrupu za trvalý a potřeba kousat výrazně zesílí. Pomůže hračka vložená na chvíli do lednice, chlad dásně příjemně tlumí. Cennosti, boty a nabíječky v tomto období zásadně uklízejte, štěně nerozlišuje mezi povolenou hračkou a novými sluchátky. Pokud přistihne u zakázaného předmětu, v klidu vyměňte za hračku a příště lépe ukliďte. Křik nic nenaučí, prevence ano.

Týden čtvrtý: upevňování návyků a víc samostatnosti

Ve čtvrtém týdnu už vidíte první výsledky: nehody doma řídnou, noci jsou klidné, štěně zná svoje jméno a režim dne. Teď je čas návyky upevnit. Prodlužujte nácvik samoty na patnáct až třicet minut skutečného odchodu z bytu, klidně s plněnou gumovou hračkou jako zábavou. Procházky držte krátké a pestré, u štěněte platí orientační pravidlo pěti minut souvislé chůze na každý měsíc věku, dvakrát až třikrát denně. Rostoucí klouby a úpony nadměrnou zátěž, skoky a schody ve velkém nepotřebují.

Pokud jste dosud krmili podle chovatele a chcete přejít na vlastní vybrané krmivo, čtvrtý týden je vhodná chvíle. Přechod udělejte postupně během sedmi až deseti dnů, začněte čtvrtinou nového krmiva v porci a poměr pomalu zvyšujte. Sledujte stolici a chuť k jídlu. Široký výběr štěněcích receptur včetně českých prémiových granulí najdete na onlinepet.cz, kde vám s výběrem podle plemene a velikosti rádi poradíme.

Spánek: podceňovaná polovina výchovy

Štěně potřebuje osmnáct až dvacet hodin spánku denně a většina problémů s chováním, které majitelé v prvním měsíci řeší, pramení z prostého přetažení. Unavené štěně kouše víc, štěká víc, nedokáže se soustředit na trénink a působí jako neřiditelná střela. Pokud se odpoledne mění v šílenství, řešením není další vybíjení energie, ale klid a pelíšek.

Naučte celou rodinu, především děti, železné pravidlo: spící štěně se nebudí. Nikdy, z žádného důvodu, ani kvůli fotce. Pomozte štěněti spánek najít: po každé hře a procházce ho odveďte k pelíšku nebo do přepravky, zatemněte, ztište domácnost. Štěně, které se naučí samo odpočívat, je základ vyrovnaného dospělého psa, který doma klidně leží, místo aby celý den vyžadoval program.

Čemu se v prvním měsíci vyhnout

• Nedůslednost v pravidlech. Co platí v pondělí, musí platit i v neděli, a pro všechny členy rodiny stejně.
• Trestání za nehody a okusování. Obojí je normální vývojová fáze. Řešením je prevence, výměna za hračku a odměna za správné chování.
• Přetěžování pohybem. Dlouhé pochody a běh u kola do rostoucího těla nepatří, počkají do dospělosti.
• Izolace do dokončení očkování. Štěně zavřené měsíc doma promešká socializační okno. Noste ho ven v náruči.
• Krmení ze stolu. Jednou povolené žebrání se odnaučuje roky a lidské jídlo štěněti neprospívá.
• Příliš mnoho najednou. Jeden nový zážitek denně stačí. Spánek, kterého štěně potřebuje osmnáct až dvacet hodin, je stejně důležitý jako podněty.

Po třiceti dnech: co má být hotovo

Na konci prvního měsíce by štěně mělo znát svoje jméno a základ přivolání, mít nastavený pevný režim krmení a spánku, zvládat noci bez pláče, hlásit se většinou o venčení a krátkou samotu brát jako normální část dne. Hlavně by ale mělo mít z nového domova pocit bezpečí: to je základ, na kterém stojí veškerá další výchova. Nic z toho nemusí být dokonalé, štěně není stroj a drobné zakolísání k vývoji patří. Pokud jste ale prvních třicet dní věnovali důslednosti a laskavé trpělivosti, máte doma mladého psa, se kterým půjde všechno další o poznání snadněji. Od druhého měsíce můžete plynule navázat: přihlásit se do psí školky, prodlužovat procházky úměrně věku a postupně rozšiřovat okruh míst i lidí, které štěně zná. Základy z prvních třiceti dnů vám při tom všem budou dělat tichou, ale spolehlivou službu.